Chronologický vývoj tvrze Třebotov
| Ranný středověk | Vznikla osada Trzebotow. Pravděpodobně patřila rodu Slavníkovců, kteří vládli kraji z hradu na Zbraslavi, v místě dnešního kostela Sv. Havla. Kolem roku 995 přemohl tento mocný rod kníže Boleslav II., nechal hrad zbourat a většinu majetku rozdělil vznikajícím klášterům. | ||||||
|
|
|||||||
| 1253 |  První písemná zmínka byla objevena ve spisech rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, ve kterých se domáhali peněz k opravě pražského mostu. A tak král Václav I. daroval Třebotov ještě jinými vesnicemi tomuto řádu. Vhledem k pravděpodobnosti existence románského rotundového kostelíku, lze tu předpokládat i velmi staré feudální sídlo. |
||||||
|
|
|||||||
| 1348 – 1357 | Karel IV. vystavěl hrad Karlštejn a okolní statky zařadil do manské soustavy, která měla vojensky chránit královské sídlo a podléhala velení purkrabího hradu. Není vyloučeno, že tvrz byla její součástí. | ||||||
|
|
|||||||
| 1361 | Hynek, Jakeš, František a Kryštof Bavorové – bratři, měšťané pražští. | ||||||
|
|
|||||||
| 1372 | Henslin Pecoldův – staroměstský patricij. | ||||||
|
|
|||||||
| 1374 | Merklín Stach – rychtář Většího města pražského koupil panství Třebotov, tzn. tvrz, statek a pole za 240 kop pražských grošů. V té době nejvyšší představitel města Prahy dobře nehospodařil a po pár letech byl tak zadlužen, že o celý majetek přišel. | ||||||
|
|
|||||||
| 1383 | Augustin– pražský lékárník, věřitel Merklína Stacha přebral majetek v Třebotově. | ||||||
|
|
|||||||
| 1387 | Oldřich Medek z Lešan a Valdeka – příslušník vedlejší větve·významného českého rodu z Hořovicka, místokomorník při zemských deskách (majetkové převody, postihy a soudní poplatky). Díky své práci měl přehled o kvalitách a hodnotách statků, proto si od Augustina statek zprvu pronajal (1383) a později koupil. Byl velmi zámožný a proto se předpokládá, že to byl právě on, kdo přestavěl původní tvrz na tvrz vodní se čtvercovým půdorysem a nárožní věží. Platil 2 kopy m. grošů jako povinný roční úrok k hradu Karlštejnu. To dokazuje závislost k hradu či výkupné z manství. Páni z Valdeka se psali s přídomkem na Třebotově. | ||||||
|
|
|||||||
| 1398 | Havel z Valdeka – syn Oldřicha Medka. Byl majitelem tvrze, ale o ves a statek se v té době dělilo více vlastníků – Jan Michalíkův, Mikuláš Maceška, později nějaká práva nárokoval i syn Jiřík Michalíkův, kapitula pražská, Jan ze Kbela, r.1405 Vernéř z Třebotova a žena Kunka, která se po ovdovění r. 1457 vdala za Vácslava ze Skuhrova. | ||||||
|
|
|||||||
| 1410 | Dorota z Talmberka a synové Oldřich, Vaněk a Jan z Valdeka a Třebotova – vdova po Havlovi z Valdeka. V těžkém husitském období byli bratři významnými protihusity a katolíky. Jan se později stal majitelem tvrze a r. 1425 byl jmenován účastníkem „Zdické úmluvy“ o příměří mezi husity a západočeským katolickým landfrídem. | ||||||
|
|
|||||||
| 1499 | Vojtěch Tvoch z Nedvídkova. | ||||||
|
|
|||||||
| 1510 | Mandaléna Klinšteinská z Vrtby. | ||||||
|
|
|||||||
| 1530 | Vracka z Klinšteina a její dvě sestry – dcery Mandalény. | ||||||
|
|
|||||||
| 1532 | Václav Bechyně z Lažan. | ||||||
|
|
|||||||
| 1538 | Matouš Hovorčovský – měšťan Nového města pražského byl povýšen do šlechtického stavu a přídomek si vzal po Kolivé hoře, kopci vypínajícím se nad Třebotovem. Psal se pánem z Kolivé Hory. |  |
|||||
|
|
|||||||
| 1568 | Jiřík Hovorčovský – syn Matouše, první ženaKateřina zemřela, r. 1599 se oženil s Lidmilou. V jeho době býval v jižním křídle malý pivovar. Ze smlouvy z r. 1609 je patrno, že obec byla oprávněna držet krčmu v č. 14 – rychtě. | ||||||
|
|
|||||||
| 1610 | Matouš starší Hovorčovský - měšťan berounský, koupil třebotovský statek za 10.000 kop m. grošů od svého synovce. | ||||||
| 1615 | Jan starší Ledčanský z Popic a jeho žena Dorota ze Sonenštejna – majitel 2 domů v Praze a několika statků. Koupil statek za 15.000 kop m. grošů. Za stavovského povstání se účastnil obléhání Vídně a proto mu byl 2. 11. 1622 statek, tvrz i ves Třebotov zkonfiskován. Byl posledním českým pánem na Třebotově. | ||||||
|
|
|||||||
| 1623 | Jan Vacslav z Fliessenpachu s ženou Kateřinou – královskýmístodržící, apelační rada a komorničí starosta při deskovém úřadě koupil třebotovské zboží 21. 2. 1623 za 5.000 kop m. grošů. | ||||||
|
|
|||||||
| 1630 |
Zbraslavský cisterciánský klášter – po smrti manžela prodala Kateřina z Fliessenbachu třebotovský statek za 8.000 kop m. grošů. Od té doby byl používán jen název opatská rezidence a fara. Dále jsou zmíněni: farář Mayer(1806 - ?), farář Sattler (1810 - ?), páter Kellner (1841-1870), páter Krotký (1870-1902), páter Saksl (1906-1931), páter Mudroch (1931-1932), páter Hák (1932-1941), páter Vokolek (1902-1906), páter Janák (1941-1956), páter Vágner (1956-1977) |
||||||
 |
|||||||
|
|
|||||||
| 1875 |
U příležitosti vysvěcení nového třebotovského kostela Sv. Martina navštívil faru arcibiskup pražský kardinál Schwarzenberg. |
 |
|||||
| 1895 | Velká rekonstrukce střechy, při které byla pravděpodobně odstraněna hodinová věž s cibulovou bání nad barokním portálem severního křídla. | ||||||
|
|||||||
| 1942 |
10. 16 hod. - požár fary. Protektorátní úřad nepovolil větší rekonstrukci budovy, ale jen provizorní zastřešení vyhořelého západního křídla. Válečné období zde prožil páter Janák, údajně podporoval zdejší odboj a lidem velice pomáhal. |
||||||
|
|||||||
| 1958 |
1. 1. se stala tvrz dle Zák. 20/87 chráněnou kulturní památkou Československé socialistické republiky pod rejstříkovým číslem 40882/2-2324 ve správě Státního ústavu památkové péče. Do ústředního seznamu kulturních památek byla zapsána 8. 4. 1964. |
||||||
|
|
|||||||
| 1977 |
Stavební geologie n.p. - zemřel poslední farní obyvatel páter Vágner. Od té doby zůstala fara neobydlena a ještě téhož roku byla prodána státu. |
 |
|||||
|
|
|||||||
| 1985 | OÚNZ Praha - západ s nadřízeným orgánem ONV Praha-západ – přebral majetek na základě „Hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku“. Citace bodu 5 z této smlouvy: „Důvod převodu: Na straně předávající organizace jde o přebytečný národní majetek, u kterého společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví. | ||||||
|
|
|||||||
| Po r. 1989 | Místní úřad Třebotov – získal objekt bývalé fary po „sametové revoluci“ v rámci převodu majetků na obce. | ||||||
|
|
|||||||
| 1990 | Kupec, údajně p. Vosátka – koupil objekt od obce a obratem ho zastavil bance. Získal prostředky, které na rekonstrukci domu nikdy nepoužil. Obci se podařilo po několika letech vysoudit majetek zpět. | ||||||
|
|
|||||||
| 2001 |
Jan Sedláček s ženou Renátou – stavební inženýr koupil zchátralý objekt bývalé fary a tvrze. Toho roku zahájil generální rekonstrukci objektu, jejímž cílem byla maximální obnova této historické památky s přihlédnutím k novodobým potřebám bydlení. |
 |
|||||
|
|
|||||||
| 2007 |
Znovu vysvěcena kaple Sv. Jana Nepomuckého páterem Zdeňkem Skalickým, farářem Církve Římskokatolické |
 |
|||||
|
|
|||||||
| 2010 |
Otevřeno Muzeum historických toalet a nočníků v prostorách přístupných z nádvoří. |
 |
|||||
